|
|
Politická a občanská práva na Kubě ve světle Dohody o politickém dialogu a spolupráci mezi Kubou a Evropskou unií
Chamrádová, Adéla ; Krausz Hladká, Malvína (vedoucí práce) ; Knutelská, Viera (oponent)
8. 5. 2019 Abstrakt Diplomová práce Politická a občanská práva na Kubě ve světle Dohody o politickém dialogu a spolupráci mezi Kubou a Evropskou unií Adéla Chamrádová Institut politologických studií, Fakulta sociálních věd, Univerzita Karlova 2018/2019 Diplomová práce se zabývá dodržováním lidských práv na Kubě v souvislosti s Dohodou o politickém dialogu a spolupráci, kterou Kuba uzavřela s Evropskou unií na konci roku 2016. Každá unijní dohoda o obchodu, spolupráci či politickém dialogu se třetími zeměmi musí obsahovat tzv. lidskoprávní klauzuli, která zaručuje, že obě strany budou jednat v souladu s principy lidských práv, demokracie a právního státu. Cílem mé práce proto bude zjistit, zdali na Kubě vlivem této smlouvy skutečně došlo k pokroku v oblasti lidských práv. Zaměřím se na práva politická a občanská, neboť pro jejich nedodržování je Kuba mezinárodním společenstvím dlouhodobě kritizována. Předmětem výzkumu bude svoboda projevu a přesvědčení a právo na pokojné shromažďování a sdružování.
|
|
|
Reflexe podmínek pro novináře v Maroku
Dvořáková, Petra ; Moravec, Václav (vedoucí práce) ; Jirků, Jan (oponent)
Cílem práce je na základě teoretických podkladů a osobních rozhovorů s novináři popsat současné podmínky pro práci novinářů v Maroku. Práce je zaměřená na způsob, jakým média ovlivňuje stát. Teoretická část je rozdělená na tři kapitoly, v nichž popisuji historický, sociálně-demografický a mediální kontext, regulace zakotvené v legislativě a omezování novinářské práce v praxi nejen na základě platných zákonů, ale i vyvíjením finančního tlaku na média nebo sledováním novinářů. Zaměřila jsem se na situaci posledních deseti let, zohlednila jsem ale i vývoj situace v čase a srovnávám tak současnost s poměry před dvaceti lety během autoritativní vlády krále Hassana II. V praktické části problematiku prezentuji šířeji na základě kvalitativní analýzy osobních výpovědí marockých novinářů a dostávám se i k otázkám kvality médií nebo vzdělání novinářů. Praktická část obsahuje tři případové studie zahraničních novinářů, kterým bylo vykonávání profese v Maroku aurotiami znemožněno. Při vypracování jsem čerpala z osobní zkušenosti z pobytu v Maroku. V závěru východiska teoretické a praktické části porovnávám.
|
|
|
Reflexe podmínek pro novináře v Maroku
Dvořáková, Petra ; Moravec, Václav (vedoucí práce) ; Jirků, Jan (oponent)
(abstrakt) Cílem práce je na základě nastudování teoretických podkladů a osobních rozhovorů s novináři popsat současné podmínky pro práci novinářů v Maroku. Tato práce je zaměřená obzvláště na regulace médií ze strany státu. Kromě regulací zakotvených v legislativě se věnuji i tématu sledování novinářů nebo ovlivňování médií skrz manipulaci s inzerenty. Přestože jsem se zaměřila na situaci posledních deseti let, zohlednila jsem při práci i vývoj situace v čase a srovnávám současnost i s poměry před dvaceti letyběhem autoritativnívlády krále Hassana II. V praktické části problematiku prezentuji šířeji za pomocí osobních výpovědí marockých novinářů a dostávám se i k otázkám kvality médií a vzdělání novinářů. Spíše než kvantitativní analýzou je praktická část kvalitativním pestrým vzorkem prezentujícím náhled novinářů z oficiálních státních médií i z nezávislých online platforem. Nevynechávám ani problematiku vyhošťování zahraničních reportérů a představuji proto dva příběhy zahraničních novinářů. Snažila jsem se využít osobní zkušenosti s pobytem v Maroku a s marockou společností a orámovat práci historicko-společenským kontextem. V závěru porovnávám východiska teoretické a praktické části.
|
|
|
Moderní korejská žurnalistika (Nárys vývoje se zvláštním zřetelem k období Pak Čǒng-hǔiho)
Řehořová, Adéla ; Löwensteinová, Miriam (vedoucí práce) ; Glomb, Vladimír (oponent)
Práce se zabývá vývojem moderní korejské žurnalistiky na pozadí sociopolitických změn v korejské společnosti od konce devatenáctého století až po postupný nástup demokracie na konci osmdesátých let dvacátého století. První část práce je věnována počátkům jihokorejského tisku od otevření země a vzniku prvních periodik až po rozkvět vlastenecké novinové tvorby na přelomu století. Další část popisuje období japonské okupace, její restriktivní počátky, umírněnější politiku dvacátých let a hlavní cenzurní aparáty japonské koloniální správy. Hlavní část je věnovaná poválečnému vývoji korejské žurnalistiky a zásadním změnám v mediální politice tehdejších vlád. Především je vyzdvihnuto období prezidenta Pak Čŏng-hŭiho, kdy jsou jednotlivé kapitoly věnovány používaným cenzurním mechanismům, státnímu zasahování do samostatnosti tisku včetně zavedení nepřímé cenzury úzce spojené s ekonomickým růstem mediálních společností, jenž nastal v šedesátých letech. V neposlední řadě je představena snaha korejských novinářů o nabytí samostatnosti a svobody tisku. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.